|
|
 |
Osobnosti
Prof. Fritz Hollwich (*1909, †1991), německý oční lékař, profesor oftalmologie a ředitel oftalmologické kliniky. Působil v Mnichově, Münsteru a v Jeně. Ve své habilitační práci z roku 1948 rozlišuje vizuální a energetickou funkci zrakového aparátu. Třem čtvrtinám dopadajícího světla přisuzuje energetickou funkci a pouze čtvrtině funkci zrakovou. Energetickou funkci dokládá měřením hladin hormonů a dalších látek v těle. Na slepcích, kterým se po operaci navrátil zrak demonstruje, jak se díky obnovení přísunu světla zlepšuje vitalita a jak se hladiny látek v těle vracejí do přirozeného stavu. U svých pacientů pozoroval snížení stresového hormonu poté, co nechal v čekárně instalovat zářivky s denním světlem a zasloužil se tak o lepší osvětlení ve zdravotnictví. Je autorem mnoha lékařských metod, více než dvou set odborných prací a celé řady knih, z nichž se Úvod do očního lékařství dočkal více než deseti vydání a v západním světě jej i po šedesáti letech považují za jedno ze základních děl oboru. Je spoluzakladatelem Mezinárodní oftalmologické akademie. Ve svých pracích cituje také Johna Otta, průkopníka lepšího umělého osvětlení. Z prací prof. Hollwiche na čtenáře číší lidská poctivost, vědecká věrnost, německá preciznost a odvaha předkládat věci takové, jaké jsou.
Dr. John Ott (*1909, †2000), americký filmový technik a vědec–samouk. Při práci na časosběrných scénách pro seriál Walta Disneyho „Tajemství života“ zjišťuje, že některé filmované rostliny pod teplým zářivkovým světlem nerozkvétají a chřadnou. Zabývat se proto vlivem kvality světla na živé organismy. Postupně shledává, že umělé světlo, ve kterém chybí některá barevná složka může mít nepříznivý vliv na rostliny i živočichy. Důležitost přikládá zejména složce modré, která je slabší v teplém světle a složce ultrafialové, která zůstává za skly našich oken a brýlí. Dokládá, že při použití umělého světla podobnějšího dennímu klesá nejen neklid dětí ve škole, ale i agresivita vězňů. Demonstruje tak účinky různých druhů světla na hormonální systém, který řídí tělo a ovlivňuje psychiku člověka. Jako první hovoří o světelné podvýživě. Je zakladatelem Nadace pro výzkum časosběrného filmu, Institutu pro výzkum světla a zdravého životního prostředí a společnosti Ott Lite, jednoho z prvních výrobců zářivek s prvky vzácných zemin, které zlepšují barevnou bohatost světla. John Ott publikoval několik knih, několik desítek článků ve vědeckých i populárních časopisech a uspořádal několik tisíc přednášek. V roce 1957 získal čestný doktorát přírodních věd na Chicagské univerzitě Loyola. John Ott je příkladem velkého nadšence a školními poučkami nespoutaného průkopníka lepšího osvětlení, který si získal uznání laické i vědecké veřejnosti.
Dr. Norman E. Rosenthal (*1950), jihoafrický psychiatr žijící v USA. V roce 1984 publikoval práci o sezónní emoční poruše (SAD) a jejím léčení pomocí fototerapie.
Je autorem či spoluautorem více než dvou set vědeckých článků. Publikoval čtyři knihy:
Zimní skleslost (Winter Blues), Emocionální revoluce (The Emotional Revolution), Třezalka tečkovaná (St. John's Wort) a Jak porazit pásmovou nemoc (How to Beat Jet Lag).
Dr. Jacob Liberman (*1947), americký oční lékař, autor knihy Světlo – lék budoucnosti (Light - medicine of the future) a Dobrý zrak bez brýlí (Take Off Your Glasses and See) a tvůrce přístroje pro trénink očí EYEPORT.
|
|
